EVS/Pavla Rokosová/Průběžná zpráva

Z Sdružení na podporu mezinárodního přátelství „Slunce“, o. s.

Již 5 měsíců „dobrovolničím“ v rámci programu EVS u hornorakouské organizace Landjugend v Linci a nemůžu napsat nic jiného, než že EVS je super věc.Samozřejmě, na začátku nebylo všechno úplně jednoduché a vlastně všechno není jednoduché ani doteď, ale pokud bych se měla rozhodovat znovu, určitě bych zase odjela. Stojí to za to! EVS je určitě jedna z nejlepších možností, jak poznat cizí zemi a ještě se k tomu něco přiučit a nejedná se zdaleka pouze o jazyk. A co je vlastně náplní mé činnosti u Lndjugend a jak dlouho musím pracovat? Pracuji celkem 35 hodin týdně a v podstatě záleží jen na mě, jak si hodiny rozvrhnu, což je paráda, protože tu a tam vychází prodloužený víkend nebo i celotýdenní volno. Náplň práce je hodně různá. Co mě asi nejvíce baví, je příprava české stránky pro časopis Landjugend a také příprava českých večerů s českou hudbou, hrami … Jinak dělám převážně takové ty kancelářské věci- naučila jsem se dávat články na naši homepage, přepisuji různé údaje do počítače, vyhodnocuji dotazníky, zadávám údaje do databáze členů, hledám vhodné obrázky… Na prázdniny také plánujeme česko- rakouskou výměnu mládeže s mojí vysílající organizací. Práce je někdy super zajímavá a někdy děsně otravná, obzvláště když venku svítí sluníčko ?. Společně se mnou je v Landjugendreferatu zaměstnáno 5 dalších človíčků. Vsichni jsou zhruba stejně staří jako já, což je bezesporu paráda a velká výhoda. A další výhodou je, že jsou všichni opravdu správňácký a srandovní, takže sem se tady – až na deprese z rakouské němčiny- brzy cítila jako doma. A co se týče kontaktu s ostatními dobrovolníky? Rakouská národní agentura pro nás dobrovolníky pořádá 2 tréninky. První je popříjezdový a druhý probíhá zhruba v polovině projektu. To povazuji za naprosto úžasnou věc, člověk se dozví více o ostatních projektech, seznámí se s dalšími lidmi a navíc, když pak člověk chce cestovat, ví, komu napsat a u koho lze třeba i přespat... Většinou také regionální koordinační organizace organizuje pravidelná setkání dobrovolníků, popř. i výlety. V Horním Rakousku to tak tedy nefunguje, ale asi by to tak spíše mělo být. I když to tak nefunguje, tak alespoň člověk může poprosit o emailové adresy a telefonní čísla na ostatní dobrovolníky a pak si zorganizovat vlastní setkání ?. A co bych poradila budoucím dobrovolníkům? V první řadě je to určitě důkladné vybrání projektu, neboť záběr EVS je opravdu široký. Od práce s postiženými lidmi, přes děti, mládež, staré občany, charity až po práci na bio farmě. Také je určitě dobré domluvit si předem s organizací např. Způsob ubytování, zda budu bydlet na koleji nebo s ostatními dobrovolníky, nebo zda budu bydlet úplně sám... Také způsob stravování není jednotný. Dobrovolník dostává buď na jídlo peníze a pak si něco koupí, na co má chuť a třeba i něco málo ušetří, nebo dostane přímo jídlo, které ale ne vždy musí chutnat. Já dostávám penízky, což je podle mě opravdu nejlepší možnost. Prostě se nebojte pořádně se na všechno vyptat, neboť EU stanovuje pevně jen výši kapesného. Jinak je stanoveno pouze to, ze dobrovolníkovi nesmějí vzniknout žádné náklady související s prací, což si různé organizace mohou vyložit opravdu různě. No, a pak, když už je všechno vyřešeno, zbývá jen klidně sbalit kufry a vyrazit! Určitě to bude super rok!